Mám pocit, že kdysi bylo na všechno mnohem více času. Avšak nevím, jestli se to odvíjelo od vnímání okolí stále ještě duší dítěte bez jakýchkoliv starostí, nebo byla doba méně uspěchaná. Jakožto malý prcek jsem měla pocit, že předvánoční období trvá věčnost, nakupování dárku oplývá magií a že než se dočkám toho DNE, bude to trvat dloouho, dloouho, dloouho. Ovšem ještě před 10 lety se zdálo čekání a vyhlížení Vánoc aspoň trochu zábavné. Venku sněžilo, mrzlo, až praštilo, a tak se zkracoval čas buďto četbou knih v teple domova, nebo naopak venku stavěním sněhuláků, bruslením, sáňkováním a dováděním ve sněhu, jak se jen dalo. Mezi nejoblíbenější hry patřilo zaručeně stavění iglú a kuličkování.
Dnes je všechno jinak. Před Vánocemi není sníh, a tak děti sedí doma a pravděpodobně tráví mnoho času za svými počítači a smartphony. Najde se pár jedinců, kteří ještě zůstávají u čtení, ale myslím, že dnešní mladá generace preferuje pustit si film a knihy vezmou do ruky jen v případě vynucené povinné četby. Další změnou je, že už patřím mezi dospělé, a proto jako snad každý, mám na všechno málo času. Břemeno povinností člověku zkracuje den na pomyslných pár okamžiků a v období před Vánocemi, kdy je ještě třeba nakoupit dárky, obstarat dekorace, upéct cukroví se zdá, že člověk neví, kam by dříve skočil. Tento fakt nutí zamyslet se, zda nám Vánoce opravdu přinášejí jen klid a pohodu, nebo naopak stres a rozmrzelou náladu.
Z mého úhlu pohledu je nakupování dárku hodně svazující. Nesmí se zapomenout na kamarádky, babičky a dědečky, na sousedku ani spolupracovnici. Nakonec po Vánocích stejně skončím tříděním a následovným darováním toho, co se mi vlastně vůbec nehodí. Někdy jsme dohnání samotnými slevami typu BLACK FRIDAY, CYBER MONDAY, abychom nakupovali produkty, které však ve skutečnosti vůbec nepotřebujeme a jejich kvalita = ubohost sama.
Vlastně mě situace před svátky nutí těšit se na období po nich, kdy vím, že už nebudu nucena běhat z obchodu do obchodu, zařizovat, vyměňovat a ještě dávat pozor, aby byl proveden důkladný úklid, který by dle mého názoru měl být zvládán celoročně pravidelně tak, abychom se vyhnuli právě hromadnému vánočnímu úklidu. O kolik by byl život lepší, kdyby si každý uvědomil, že Vánoce jsou o vzájemném porozumění, času, který strávíme po svém tak, abychom měli z něj radost, popřípadě abychom se sešli s rodinou a užili si společných rozhovorů a chvil. Mění se svátky klidu a míru postupně pouze v marketingový slogan? Myslím, že na tuto otázku si musíme každý odpovědět sami za sebe, zamyslet se a rozhodnout se, protože jaké si to uděláš, takové to máš.
eM
